Perkutánní – tímto slovem je naznačeno, že se tato procedura provádí vpichem přes kůži
Koronární – (anglicky coronary) - říká, že tato procedura se týká věnčitých tepen
Intervence – je technika, pomocí které lze roztahovat (dilatovat) zúžené nebo uzavřené cévy - dnes tímto rozumíme roztažení balonku s následným nebo současným zavedením kovové výztuže - stentu
Základní myšlenkou PCI je umístění malého nafukovacího balónku do zúženého místa věnčité tepny. Nafouklý balónek tlačí sklerotické pláty proti stěně věnčité tepny a to umožní rozšíření zúženého místa.
PCI je nechirurgický léčebný výkon prováděný pod rentgenovou kontrolou v katetrizační laboratoři. Vpichem v třísle (přes stehenní tepnu) nebo na zápěstí pacienta (přes radiální tepnu) se podobně jako při koronarografii zavádí speciální umělohmotný tenkostěnný katetr (měkká trubička) k ústí věnčité tepny. Vnitřkem tohoto katetru se pak zavádí tenký drátek až za zúžené místo. Po tomto drátku se, jako po kolejnici, zavede balonek do místa zúžení. Lékař, který výkon provádí, si polohu balónku opakovaně kontroluje pomocí kontrastní látky. Podobně jako u koronarografie může být pacient během výkonu opakovaně vyzván, aby se nadechl a chvíli zadržel dech. Je to proto, aby filmový záznam byl kvalitní. Když lékař přesně umístí balónek do středu nejužšího místa v tepně (obr. 1) a nafoukne jej (obr. 2). Po dobu nafouknutí je velmi pečlivě sledován celkový stav nemocného, včetně krevního tlaku a pulzu. Je velmi pravděpodobné, že se po dobu nafouknutí objeví typická svíravá bolest za hrudní kostí.
Během nafouknutí jsou sklerotické pláty tlačeny proti stěně věnčité tepny a tím je rozšiřován vnitřní průsvit cévy. Potom se balónek odsaje a vytáhne (obr. 3). Po ukončení výkonu si lékař opět aplikací kontrastní látky kontroluje, zda se mu podařilo postiženou cévu rozšířit. Ve většině případů je dnes po rozšíření tepny zaváděn „stent“ - malá výztuž, která pomůže udržet tepnu roztaženou. Po ukončení výkonu jsou z těla nemocného odstraněny všechny katetry, kromě zavaděče, který zůstává zaveden ve stehenní tepně. Ten lékař po 4-6 hodinách odstraní a pak asi po dobu 20 minut rukou stlačí tuto tepnu, aby v třísle nevznikla velká podlitina. V případě přístupu z ruky je katetr vytažen ihned po výkonu. Po vytažení je přes místo vpichu naložen kompresivní obvaz, který pomáhá stlačit cévu - na zápěstí po dobu 6 hodin, v třísle na 18-24 hodin
PO PROVEDENÍ PCI
Po výkonu se pacient vrátí na pokoj nebo na jednotku intenzivní péče, kde je jeho celkový stav pozorně sledován ošetřujícím týmem. Je-li k zavedení katetru použita paže, může nemocný z lůžka vstát už po 1-2 hodinách. Pokud bylo použito tříslo, musí obvykle v posteli zůstat 24 hodin od vyta- žení posledního katetru. Ucítí-li nemocný v místě vpichu vlhko, teplo, event. řezavou bolest, měl by na to okamžitě upozornit sestru. Je to sice velmi málo časté, ale může dojít k opožděnému krvácení z místa vpichu. Celý den a zvláště první hodiny po výkonu je dobré, když si pacient při napínání třísla (kýchnutí, kašel) prsty zatlačí na toto místo. V den provedení PCI by měl nemocný vypít více tekutin než je obvyklé, aby se kontrastní látka mohla snadno vyplavit z těla ledvinami ven. Po provedení PCI může být po dobu 1-2 hodin po výkonu nepříjemný pocit na hrudi. Pokud se však bude bolest na hrudi zvětšovat nebo se bude stále vracet, musí na to pacient upozornit. Asi 24 hodin po vytažení katetru je pacient většinou vyzván, aby začal chodit. Při prvním opuštění lůžka, by mu však měla sestra pomoci.
PROPUŠTĚNÍ DOMŮ
Po úspěšném provedení PCI pacient odchází domů obvykle během 2-3 dnů. Domů by měl být dopraven sanitkou nebo příbuznými, rozhodně by neměl auto řídit sám. V případě vpichu do třísla by měl nejméně 1 týden šetřit končetinu s vpichem, nezvedat těžší předměty. Než ale odjede domů, měl by se u svého ošetřujícího lékaře informovat o dietním režimu, pohybové aktivitě a dalším užívání léků, případně o tom, kdy může znovu nastoupit do zaměstnání. Protože léky zůstanou nadále důležitou součástí léčby, musí domů pacient odcházet zabezpečen léky. Léky pomohou jednak předcházet vzniku sraženiny v roztažené cévě a stentu v ní umístěném, jednak spasmu (křeči) koronárních tepen. Lékař by Vám měl rovněž sdělit datum další kontroly.
KOMPLIKACE PCI
Můžeme rozdělit na akutní (vzniklé během výkonu nebo krátce po něm) a na pozdní. Hlavní akutní komplikací je uzávěr léčené tepny, který hrozí vznikem srdečního infarktu. V současné době se této komplikaci většinou předchází rutinním použitím ocelové výztuže (stentu). Velmi vzácně je nut- né provést akutní operaci (bypass). V současné době dochází k vývoji vážného srdečního infarktu u méně než 0,5% výkonů, drobné málo závažné srdeční infarkty vznikají asi ve 2% výkonů. Dle světových statistik může dojít ke vzniku cévní mozkové příhody a u méně než 0,5% výkonů i k úmrtí pacienta, většinou při ošetřování velmi závažných stavů.
Občasným problémem po PCI (podobně jako u koronarografie) je krvácení v místech vpichů. Většinou jde pouze o hematom (krevní podlitinu), která se během několika týdnů vstřebá. Velmi vzácně se jedná o závažnější krvácení, které je nutné zvládat podáním transfuze nebo chirurgickým zákrokem. Rovněž velmi vzácně může dojít k vývoji výdutě (pseudoaneurysma) nebo spojky mezi tepnou a žilou (AV píštěl). Pseudoaneurysma v místě vpichu se řeší prodloužením komprese třísla nebo uzavření speciálním lepidlem aplikovaným pod ultrazvukovou kontrolou přes kůži, AV píštěl ve většině případů pacienta nelimituje, v případě významné spojky je uzavírána chirurgickým výkonem.
Největším pozdním problémem PCI je vznik restenozy (opakované zúžení v místě původního rozšíření). Vzniká asi v 15-25% případů během 2-6 měsíce po PCI. V dalším období je již vzácná. Velká část restenoz se úspěšně řeší opakovanou PCI balonem nebo implantací stentů pokrytých látkou zabraňující novému zužování tepny (drug-eluted stenty = DES). U části nemocných je nutné stav řešit operačně pomocí bypassů.