Co je postižení srdeční chlopně

Umístění a směr toku krve na levostranných (aortální a mitrální) a pravostranných (pulmonální a trikuspidální) srdečních chlopních.

Zdravá srdeční chlopeň plní funkci ventilu, který při otevření umožňuje volný a pouze jednosměrný průtok krve a při uzavření nedovoluje zpětný návrat krve. Krevní oběh ve zkratce funguje tak, že odkysličená (žilní) krev se vrací z celého těla horní a dolní dutou žílou do pravé síně. Z pravé síně pak krev proudí přes otevřenou trikuspidální chlopeň do pravé komory a z ní je při srdečním stahu vypuzována přes chlopeň plicnice do plic. V plicích se žilní krev okysličí a plicními žilami se navrací zpět do srdce a to do levé síně. Z levé síně proudí otevřenou mitrální chlopní do levé komory a při srdečním stahu se mitrální chlopeň uzavře a krev je vypuzena otevřenou aortální chlopní do aorty a odtud pak krev proudí tepnami do všech orgánů a tkání, kterým tak dodává výživu a kyslík.

Z různých příčin může dojít buď k zúžení (stenóze) chlopně nebo k její nedomykavosti (insuficience, regurgitace). Jedná se pak o chlopenní srdeční vadu, jejíž příznaky závisí na tom, která chlopeň je postižena. Obecně je z příznaků nejčastější dušnost, nevýkonnost, bolesti na hrudi, poruchy srdečního rytmu a při pokročilém srdečním selhání se objevují otoky. Někdy dochází k současnému postižení dvou nebo i tří srdečních chlopní. Chlopenní vady mohou být vrozené nebo získané (degenerativní, porevmatické, infekční, sekundární a jiné).