Nádory

Nádory mezihrudí

Mediastinum neboli mezihrudí je prostor uvnitř hrudní dutiny mezi hrudní kostí a páteří ohraničen z obou stran plicním křídly. Obsahuje srdce a velké cévy, jícen, průdušnici, mízní uzliny, tkáň brzlíku, nervové svazky a mediastinální vazivovou a tukovou tkáň.

Nádory mediastina představují 90% všech onemocnění mezihrudí. Jedná se o velmi heterogenní skupinu nádorů a nádorům podobných afekcí. Nejčastěji se setkáváme s nádory brzlíku, které se nacházejí v předním mediastinu, a nádory neurogenními (původem z nervových struktur), které se typicky vyskytují v mediastinu zadním. Mezi ostatní častější nádorové afekce mediastina patří lymfomy, zárodečné nádory, nádory z mezenchymální tkáně. V mezihrudí se může vyskytovat i ektopická štítná žláza či mediastinální cysty různého původu. Nádorové afekce mediastina mohou být zhoubné i nezhoubné. Klinicky se projevují především útlakem okolní anatomické struktury, která prochází v blízkosti nádoru. Například útlak jícnu působí poruchu polykání, útlak horní duté žíly otok krku a hlavy, útlak vratného nervu inervující hlasivky pak chrapot. Většina pomalu rostoucích především benigních nádorů bývá ale klinicky němá a jsou objeveny náhodně na rentgenovém vyšetření z jiné indikace.

Kromě postižených mediastinálních uzlin, kde odebíráme část uzliny k  histologickému vyšetření, jsou všechny nádory indikovány k chirurgickému odstranění buď pro riziko malignity nebo útlakového syndromu.

Dle velikosti nádoru pak provádíme chirurgický zákrok ze sternotomie či toraktomie vpravo nebo vlevo dle lokalizace tumoru, většinu menších afekci dnes odstraňujeme pomocí mini-invazivního přístupu z malých incizí torakoskopicky, což je spojeno s menší jizvou, menší pooperační bolestivostí.  

Nádory plic

V plicích se mohou vyskytovat nádory zhoubné a nezhoubné. Bohužel převažují nádory zhoubné. Rozlišujeme nádory plicního původu, vycházející z tkáně plic a průdušek (tzv. plicní karcinomy) a nádory dceřiné neboli metastázy, což jsou vzdálená ložiska zhoubných nádorů z jiných orgánů.

Karcinom plic patří k nejčastějším nádorům celosvětově a mezi příčinami úmrtí na nádor zaujímá první místo. Jeho léčba je dnes komplexní a mezioborová, probíhá v onkologických centrech ve spolupráci plicního onkologa, radiologa, radiačního onkologa a hrudního chirurga. Mezi základní možnosti léčby patří chirurgické odstranění, ozařování a systémová léčba chemoterapií. Každý pacient s podezřením na nádorové onemocnění musí podstoupit sérii důležitých vyšetření (CT, Bronchoskopii, biopsii), jejichž cílem je zjistit o jaký nádor se jedná a jaký je rozsah nádorové nemoci. Pokud rozsah postižení dovoluje radikální chirurgický výkon, je nutné provést také funkční vyšetření plic a posoudit, zda zbylá kapacita plic po plánované resekci bude dostatečná. I přes pokroky v radiační a systémové léčbě zůstává radikální chirurgické odstranění nádoru léčebnou metodou, která dává pacientovi největší šanci na vyléčení.

U primárních plicních karcinomů provádíme anatomickou resekci, to znamená odstranění celého plicního laloku (lobektomie) nebo i plicního křídla (pneumektomie) s odstraněním mízních uzlin (mediastinální lymfadenektomie) tak, aby byl odstraněn celý nádor i se všemi spádovými uzlinami.

Metastázy má smysl z plic chirurgicky odstraňovat, je-li již radikálně odstraněn primární nádor a ložisko v plíci je jedinou zbylou známkou nádoru. Provádíme co nejmenší plicní resekci, abychom zanechali co nejvíce zdravé funkční tkáně.

Nezhoubné nádory v plicích jsou méně časté a odstraňujeme je, pokud pacientovi působí obtíže, nebo pokud nelze z dostupných vyšetření vyloučit, že jde o zhoubný nádor.