Úrazy

Poranění hrudníku lze rozdělit dle příčiny vzniku na pronikající a tupá.

Pronikající poranění (bodná, sečná, střelná) mají pro další ošetřování snazší logistiku ošetřování.  Pokud je nemocný včas dopraven na chirurgické pracoviště následuje okamžité chirurgické řešení. Principem výkonu je zástava krvácení z orgánů dutiny hrudní či mezihrudí (plíce, plicní cévy, srdce), nebo zástava velkého vzduchového úniku z plicní tkáně.

Tupá poranění – se vyskytují asi u 25 % dopravních nehod a až v 80 % u sdružených poranění. Typ, rozsah a závažnost poranění je přímo závislá na stupni působení kinetické energie na organismus. Tato poranění mají složitější diagnostiku, a proto nemocní patří na specializovaná pracoviště. 

Nejčastějším poraněním je různý stupeň a typ zlomenin žeber. Většinou léčba spočívá v klidovém režimu, tišením bolesti, důslednou dechovou rehabilitací a sledováním vývoje stavu pomocí laboratorních změn, ale i použitím mnoha zobrazovacích metod (rtg, ultrazvuk, CT). Pokud úlomky zlomených žeber způsobí poranění plicní tkáně s následným krvácením, není vyloučen ani chirurgický zákrok. V případě poranění plicní tkáně s únikem vzduchu, dochází ke kolapsu plicního křídla (pneumotorax). Potom je nezbytné zavedení hrudní drenáže v místním znecitlivění k evakuaci vzduchu nebo tekutiny z pohrudniční dutiny. Pokud vlivem úrazu došlo k mnohočetným zlomeninám žeber nebo hrudní kosti, které zapříčiní nestabilitu hrudního koše jako opory dýchacím pohybům, je nutné provedení stabilizační operace žeber pomocí různých dlahových systémů. Tento postup chirurgické intervence je efektivnější než například dlouhodobá léčba pomocí dýchacích přístrojů a výrazně zkracuje dobu pobytu v nemocnici. O vhodnosti vybraného systému přímo pro daného pacienta je vždy nemocný operatérem informován.