Kardiologická diagnostika

Echokardiografie

Echokardiografie neboli ultrazvukové vyšetření srdce je základní vyšetřovací metoda v kardiologii. Je velmi spolehlivá ke zhodnocení funkce levé i pravé komory, chlopenního aparátu a nemocí osrdečníku. Základem je vyšetření transtorakální, tedy vyšetření zevně přes stěnu hrudní. V určitých situacích doplňujeme vyšetření transesofageální – vyšetření jícnovou sondou, kterou zavádíme ústy do jícnu. Indikací k jícnovému echokardiografickému vyšetření může být špatná transtorakální vyšetřitelnost, vyšetření srdečních struktur, které jinak nelze zobrazit a dále podrobné vyšetření chlopenních vad nebo hrudní aorty. Podrobnější popis transesofageálního vyšetření a přípravu na něj najdete v přiloženém informovaném souhlasu s vyšetřením.

Echokardiografie je v současnosti rozhodující metoda v diagnostice chlopenních vad. Pro svoji dostupnost, jednoduchost a neinvazivnost je úvodním vyšetřením při podezření na chlopenní vadu. Zároveň je vysoce spolehlivou metodou k určení etiologie vady a její významnosti a je určujícím vyšetřením k rozhodování o dalším léčebném postupu. Pacienty nezatěžuje ionizujícím zářením a je libovolně opakovatelná, proto je optimální metodou k dispenzarizaci vady. Spolu s klinickým vyšetřením velmi spolehlivě určí optimální čas k operaci vady a stejně tak vhodný způsob chirurgické korekce. Transesofageální echokardiografie je nezbytným peroperačním vyšetřením ke zhodnocení efektu operace, zejména u záchovných chlopenních výkonů. V časné pooperační době je ultrazvuková diagnostika prvním vyšetřením k detekci závažných pooperačních komplikací. V dlouhodobé pooperační péči jsou echokardiograficky sledováni nemocní s reziduálními chlopenními nálezy.

Koronarografie a srdeční katetrizace

Před chirurgickou léčbou ischemické nemoci srdeční nebo před operací srdeční chlopně je nutné kromě ultrazvukového vyšetření srdce provést vyšetření srdečních tepen pod RTG přístrojem (koronarografii) a v některých případech i změření tlaků v pravostranných i levostranných srdečních oddílech (srdeční katetrizaci). Před vyšetřením se provádí odběr krve na biochemické vyšetření a na stanovení srážlivosti krve.

Koronarografie se dnes provádí téměř výhradně cestou vřetenní tepny z pravého zápěstí. Nemocný leží na vyšetřovacím stole, lékař provede místní znecitlivění, poté vpich jehlou a zavedení krátkého umělohmotného zavaděče, který zůstává po dobu vyšetření v tepně. Pomocí speciálních cévek (katetrů) pak lékař nasonduje pravou a levou srdeční tepnu a vstřikem kontrastní látky ji za pomoci RTG přístroje zobrazí. Pokud jsou na tepnách přítomné zúžené úseky, může je lékař v jedné době ošetřit nafouknutím balonku (balonková angioplastika) a implantovat kovovou výstuhu (stent). Po výkonu jsou všechny katetry včetně zavaděče vytaženy a místo vpichu je stlačeno nafukovacím náramkem na 2-3 hodiny. Výkon může být proveden i ambulantně. V případě, že není možné výkon provést ze zápěstí, provádí se cestou stehenní tepny (z třísla) a po výkonu pak je nutný klid na lůžku po dobu 4-12 hod. s bandáží místa vpichu.

Srdeční katetrizace se provádí cestou stehenní tepny a žíly, aby bylo možné měřit tlaky a zobrazit dutiny jak pravého, tak levého srdce. Po místním znecitlivění se zavádí zavaděč do tepny i žíly a pomocí katetrů se měří tlakové spády na chlopních, tlaky v jednotlivých srdečních dutinách a minutový srdeční výdej. Vstřikem kontrastní látky do srdečních dutin je stanovena závažnost chlopenní nedomykavosti a vyšetřena funkce srdečních komor.  Po výkonu je nutný klid na lůžku s bandáží třísla po dobu 4-12 hodin.  

TAVI - Transkatetrová implantace aortální chlopně

Transkatetrová implantace aortální chlopně (TAVI) je určena pro vybrané vysoce rizikové nebo neoperovatelné nemocné s významnou stenózou (zúžením) aortální chlopně. Provádí se za hospitalizace buď přístupem z třísla nebo ze srdečního hrotu. Před výkonem je u nemocného provedeno jícnové ultrazvukové vyšetření a vyšetření počítačovou tomografií s aplikací kontrastní látky k určení přesné velikosti prstence aortální chlopně a zobrazení pánevních tepen. Výkon se provádí v katetrizační laboratoři.

Při přístupu z třísla jsou nemocnému nejprve podány uklidňující léky. Lékař provede místní umrtvení obou třísel, zavede zavaděče do tepny a žíly a elektrodu do pravé srdeční komory. Zúžená aortální chlopeň je nejprve roztažena nafouknutím balonku. Poté je do místa nemocné chlopně implantována bioprotéza, která je mezitím připravena nakrimpováním („namáčknutím“) na jiný speciální balonek. Výkon se provádí za rychlé stimulace komor, aby došlo ke krátkodobé zástavě krevního oběhu. Po výkonu jsou všechny katetry z těla odstraněny, vpich do tepny je ošetřen stehem a na tříslo je na krátkou dobu naložena bandáž. Délka hospitalizace je 3 až 4 dny.

Výkon přes srdeční hrot se provádí v celkové anestezii po napojení nemocného na dýchací přístroj. Chirurg dle označení provede krátký řez pod levou prsní bradavkou a obnaží srdeční hrot. Cestou srdečního hrotu je do levé komory srdeční umístěn zavaděč, přes který je poté zaveden jak balonek k roztažení aortální chlopně, tak vlastní chlopeň nakrimpovaná na jiném balonku a tato je pak implantována do původní zúžené aortální chlopně. Po výkonu jsou katetry z těla odstraněny, chirurg ošetří srdeční hrot a hrudní stěnu stehem a zavede drén k odvedení krve v případě drobného krvácení. Délka hospitalizace je cca 1 týden.