Rychlý kontakt (ústředna)
+420 495 831 111
Pod pojmem ischemické choroby srdeční (ICHS) si můžeme představit nedokrevnost srdce. V podstatě jde o stav, kdy srdce (velmi výkonný orgán, fungující zjednodušeně jako čerpadlo) nemůže přes arteriosklerózou zúžené věnčité tepny dostávat dost krve. Nepřetržitě pracujícímu srdečnímu svalu (myokardu) tak chybí živiny a kyslík. Tento nepoměr mezi příkonem a nároky vede k rozvoji nedokrevnosti, „strádání“ srdečního svalu. Rozvíjí se tak celá řada patofyziologických mechanizmů, které se většinou projeví bolestí na hrudi (tupá, pálivá, řezavá) s vyzařováním především do levé horní končetiny. Bolest se většinou objevuje při fyzické, ale i psychické zátěži. Pro takový stav je užíváno pojmu angína pectoris. Pro anginózní bolest je charakteristické, že v krátkém čase po zklidnění zátěže, či po podání léku s nitráty ustoupí. Dalším, závažnějším projevem může být srdeční infarkt. To je již nevratný děj, kdy dochází k odumření části srdečního svalu. Nebezpečím pro nemocného je, že ložisko nedokrveného srdečního svalu může vykazovat vyšší dráždivost k vzniku poruch srdečního rytmu a tím až ke vzniku míhání (fibrilace) komor. Tento stav se bez pomoci (účinné resuscitace) již zvládnout nedá a pacient v důsledku tahového stavu bez pomoci umírá. Infarkt (odumřelý myokard) se přirozeně hojí jizvou. Je-li rozsáhlý, může vést ke snížení výkonnosti, někdy i k srdečnímu selhávání.