Cytologické vyšetření je vyšetření samotných buněk bez kontextu tkáňového uspořádání. Jedná se o rychlé, levné a pro pacienta málo zatěžující vyšetření, které může stanovit jasnou diagnózu, u části diagnóz však má své limity a hodnocení je spíše screeningové s orientačním nálezem či diferenciálně diagnostickou rozvahou.
Na našem pracovišti se provádí cytologické vyšetření materiálu prakticky ze všech orgánových systémů. Jde o vyšetření nátěrů materiálu získaného kartáčkových stěrem sliznic či aspirací ložisek tenkou jehlou nebo o vyšetření jakéhokoliv tekutého materiálu. Spolupracujeme s klinickými pracovišti FN, ale i s řadou pracovišť mimo obvyklou spádovou oblast, vyšetřujeme i konzultace.
Cytologické preparáty po fixaci zaschnutím standardně barvíme metodou dle May-Grünwald-Giemsy. Při klinické suspekci na tumor je vhodné využít vyšetření materiálu formou cytobloku po fixaci ve formalínu, na který lze provést i další speciální vyšetření potřebná k diagnostice.
K některým lokalitám podrobněji:
Zpracováváme materiál získaný při bronchoskopickém vyšetření - stěry či aspiráty z bronchu, výplachy z bronchu, materiál z transbronchiální punkce a materiál z bronchoalveolární laváže. Dále vyšetřujeme i materiál z transtorakální aspirace ložiska v plíci a sputum. Cílem je zejména diagnostika malignit; u bronchoalveolární laváže stanovujeme diferenciální rozpočet a zejména v případě imunosuprimovaných pacientů provádíme speciální barvení na průkaz bakteriálních či mykotických agens a mykobakterií.
Tenkojehlová aspirační cytologie štítné žlázy je rutinně využívanou metodikou v diferenciální diagnostice především ložiskových lézí štítné žlázy, je však třeba znát její limity. Na cytologické úrovni lze poměrně spolehlivě stanovit diagnózu hyperplastického uzlu v rámci nodózní strumy a diagnózu papilárního karcinomu štítné žlázy. Diagnostika folikulárních lézí (včetně onkocytárních) je omezená, na cytologické úrovni nelze odlišit adenom a karcinom, zde uvádíme diagnózu folikulární proliferace a doporučujeme histologické ověření afekce, protože kritériem malignity je angioinvaze nebo invaze přes pouzdro. Vzhledem k potřebě extenzivního vyšetření pouzdra tumoru není dostačující ani vyšetření peroperačním zmrazovacím řezem.
Tenkojehlová aspirační cytologie nebo cytologie punktátů cyst se používá v diferenciální diagnostice ložiskových změn v prsu, výsledek vyšetření je dostačující k indikaci chirurgického zákroku. Cytologická diagnóza karcinomu prsu je však nedostačující pro komplexní onkologickou terapii a je dnes nahrazena jehlovou biopsií suspektních lézí, ze které je možné následně vyšetřit expresi hormonálních receptorů a dalších prognostických markerů.
Zde se jedná o diferenciální diagnostiku ložiskových lézí na krku (metastázy, krční cysty), diagnostiku tumorů slinných žláz a vyšetření stěrů z dutiny nosní a vedlejších dutin nosních za účelem diagnostiky alergických zánětů a mykotických infekcí. U uzlinového syndromu je opět nutno brát v úvahu limitaci cytologického vyšetření, v případě podezření na hematologickou malignitu je lépe zasílat celou extirpovanou uzlinu, protože diagnostika lymfomů je závislá na extenzivním imunohistochemickém vyšetření z parafinových řezů.
Z této skupiny vyšetření jsou asi nejdůležitější vyšetření stěrů ze žlučových cest a pankreatu. Ve spolupráci s gastroenterology vyšetřujeme materiál z tenkojehlové aspirace ložisek gastrointestinálního traktu pod endosonografickou kontrolou. Tato metodika umožňuje odběr materiálu ze špatně dostupných lokalit, jako jsou submukózní tumory zažívacího traktu či ložiska v pankreatu apod.
Veškeré tekuté materiály se zpracovávají po cetrifugaci formou cytospinových preparátů k dosažení větší koncentrace buněk v preparátu. Největší část tvoří výpotky z tělních dutin k diagnostice zánětů a stanovení přítomnosti maligních elementů, k jejichž potvrzení lze využít možnost imunohistochemického vyšetření. Dále provádíme cytologické vyšetření moče, likvoru, punktátů cystických lézí, kloubních punktátů i sklivce.