Hradec Králové je rodištěm světově proslulého patologa Karla Rokitanského (1804 - 1878); jeho profesionální kariéra je však spojena s Vídní.
Královéhradecké pracoviště patologie vzniklo v r. 1928 jako prosektura tehdy nově vystavené Všeobecné okresní nemocnice. Prvním primářem se stal MUDr. Antonín Fingerland (1900-1999).
Se zřízením Lékařské fakulty UK v Hradci Králové v r. 1945 se pracoviště stalo ústavem patologické anatomie. Ústav byl významně rozšířen přístavbou nového pavilonu v r. 1968. V roce 1992 bylo pracoviště slavnostně přejmenováno na Fingerlandův ústav patologie.
prof. MUDr. Antonín Fingerland, DrSc. 1928–1970
prof. MUDr. Vladimír Vortel, DrSc. 1970
prof. MUDr. Vladimír Herout, DrSc. 1970–1990
prof. MUDr. Ivo Šteiner, CSc. 1990–2006
prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., M.I.A.C. 2006–dosud
(26.2.1900 – 27.12.1999)
Zakladatel královéhradecké patologie
Medicínu studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci 1924 nastoupil jako asistent na pražský patologicko-anatomický ústav prof. J. Hlavy. Roku 1928 přišel jako primář prosektury nově vybudované nemocnice v Hradci Králové. Zde až do r. 1933 současně zastával i funkci primáře infekčního oddělení. Jako prosektor usiloval o systematické provádění pitev a snažil se vytvořit z prosektury vědecké středisko, které by pomáhalo růstu vlastní disciplíny i disciplín klinických.
Stál u zrodu lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (1945). Habilitoval se 1945, profesorem byl jmenován 1946. Ve své vědecké činnosti se prof. Fingerland zaměřil především na patologii infekčních nemocí a na problematiku patogenního vlivu kouření cigaret na vznik rakoviny plicní a jiných chorob.
Přednostou ústavu byl do r. 1970, až do své smrti se aktivně účastnil práce v ústavu.
Významná ocenění: Purkyňova cena České lékařské společnosti JEP (1970), zlatá medaile Univerzity Karlovy, zlatá medaile Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Rytíř českého lékařského stavu České lékařské komory (1996), čestný občan měst Jičína a Hradce Králové.
(19.2. 1804, Hradec Králové – 23.7. 1878, Vídeň)
Zakladatel makroskopické patologie
Gymnázium studoval v rodném městě a v Litoměřicích, medicínu v Praze a ve Vídni, kde v r. 1828 získal doktorát. Byl asistentem a od r. 1834 profesorem patologické anatomie ve Vídni. Zastával různé významné funkce, byl dvorním radou, 4x děkanem lékařské fakulty ve Vídni, rektorem Vídeňské university, prezidentem rakouské akademie věd a členem Panské sněmovny říšské rady. Byl jedním ze zakladatelů druhé vídeňské lékařské školy.
Za 40 let odborné činnosti vykonal na 60.000 pitev patologicko-anatomických a 25.000 pitev soudních. Za spolupráce s kliniky (především s Josefem Škodou) dal do logického vztahu lékařovo pozorování nemocného na lůžku s pitevním nálezem na nemocných orgánech. Napsal přes 400 odborných článků a 20 monografií, zejména třísvazkovou “Handbuch der pathologischen Anatomie” (Rukověť patologické anatomie, 1842-1846) a „Die Defecte der Scheidewände des Herzens" (Defekty srdeční přepážky, 1875).