Historie kardiologie na I. interní klinice
Kardiologie tvořila vždy významný obor na I. interní klinice.
I. interní klinika vznikla v roce 1945 přeměnou Interního oddělení Veřejné okresní nemocnice vybudované v roce 1928. Vznik I. interní kliniky souvisel se založením Lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Hradci Králové zvláštním dekretem prezidenta Beneše dne 13. 10. 1945.
Prvním přednostou I. interní kliniky byl prof. MUDr. Pavel Lukl (přednostou kliniky v létech 1945-53) - vynikající český kardiolog. Prof. Lukl byl dlouholetým předsedou Československé a později České (1959 – 1971) a dvě funkční období (1968 – 1972) i Evropské kardiologické společnosti. Po studijním pobytu u Paul Dudley Whitea v USA provedl v Hradci Králové první katetrizaci srdce a s prof. Bedrnou stál u základů české kardiochirurgie. V roce 1964 uspořádal v Praze IV. kongres Evropské kardiologické společnosti.
I další přednostové I. interní kliniky byli vynikající čeští kardiologové či internisté: prof. MUDr. Jana Řehoř, DrSc. (přednostou kliniky v létech 1955-1962), prof. MUDr. František Černík (přednostou kliniky v létech 1962-1972), prof. MUDr. Vladimíra Skaunic (přednostou kliniky v létech 1972-1990), prof. MUDr. Jiří Kvasnička CSc. (přednostou kliniky v létech 1990-1999, po dobu jeho pobytu v zahraničí jej dočasně zastupoval prof. MUDr. J. Erben, DrSc).
Z význačných českých kardiologů pracovali v době jejího vzniku na klinice doc.MUDr. J. Endrys,CSc., dále MUDr. J. Černohorský, MUDr. Z. Bělobrádek, MUDr. Řezáč a MUDr. Petrle, který odešel v roce 1963 do Prahy – IKEM. MUDr. Petrle vydává dvě publikace s kardiologickou problematikou. Fonokardiografii v roce 1959 a spolu s doc. Kosmákem z II. interní kliniky a MUDr. Jiřím Endrysem, CSc. v roce 1963 Diluční křivky v diagnostice vrozených a získaných srdečních vad v SZdN Praha. Obě práce vyšly v Thomayerově sbírce.
I v období druhého přednosty prof. Jana Řehoře, DrSc. (1955-1962) se kardiologická skupina dále rozvíjela a zúčastnila se na vydání Učebnice vnitřního lékařství. Za prof. Františka Černíka – třetího přednosty I. interní kliniky (1962-1972) - byly při generální opravě budovy I. interní kliniky položeny základy jednotky intenzivní péče a rozšířen tak prostor pro práci kardiologické skupiny.
Za prof. Vladimíra Skaunice (přednosta v letech 1972-1990) bylo založeno implantační středisko. Jeho prvním vedoucím byl Prof. Zdeněk Bělobrádek, kterému pomáhal chirurgicky erudovaný MUDr. Šístek. Dalším vedoucím implantačního střediska se stal MUDr. Tauchman, který středisko dále rozvíjel se svými spolupracovníky MUDr. Tušlem, Doc. Jandíkem, CSc. a MUDr. Měšťanem Ph.D. MUDr. Tauchman – spolu s MUDr. Pařízkem Ph.D. MUDr. Tušlem a doc. MUDr. Hamanem Ph.D. zahájili program implantace kardioverterů defibrilátorů a srdeční resynchronizační léčby biventrikulární stimulací při léčbě srdečního selhání.
V roce 1977 vydává prof. Vladimír Skaunic rozšířené vydání Učebnice vnitřního lékařství, do kterého přispívají kardiologové příslušnými kapitolami. Učebnice vychází znovu v r. 1984. V roce 1976 prof. Ladislav Chrobák vydáváPropedeutiku vnitřního lékařství, která byla vydána celkem 9x, a do které přispívají kardiologové jednotlivými kapitolami.
Prvním vedoucím kardiologické skupiny byl MUDr. Jiří Kvasnička. Na kliniku nastoupil v roce 1960 a prováděl komplexní katetrizační vyšetření a roku 1970 první diagnostikou koronarografii. MUDr. Kvasnička spolu s prof. Luklem vydal knihu Intenzivní péče ve vnitřním lékařství (Avicenum, Praha, 1973) a spolu s Doc. Vokrouhlickým publikaci Učebnice kardiologie, Univerzita Karlova, Praha, 1985. Učebnice byla znovu vydána v roce 1988.
Vedoucím kardiologické skupiny se po prof. Kvasničkovi se stal MUDr. V. Rozsíval, CSc., který od roku 1988 ve spolupráci s Radiodiagnostickou klinikou zahajuje program transluminární koronární angioplastiky a vydává publikaci Intervenční katetrizace věnčitých tepen, Maxdorf, 1999.
Jednotka intenzivní péče I. interní kliniky byla založena na podnět Dr. Kvasničky v roce 1968. Jejím vedoucím se stavá od roku 1971 MUDr. Baštecký a stálým členem MUDr. Šístek. V 80. letech je zaváděna na jednotce intenzivní péče léčba akutních infarktů myokardu a závažných plicních embolizací fibrinolýzou. V roce 1986 vydává MUDr. Baštecký s Doc. Kvasničkou Atlas EKG křivek pro studenty lékařství.
Po odchodu prof. MUDr. J. Kvasničky do důchodu se stává od května 1999 sedmým přednostou I. interní kliniky doc. MUDr. Miloslav Pleskot, CSc. Za jeho vedení dochází ke spojení kardiologických skupin I. a II. interní kliniky a je zahájena reprofilizace kliniky na kardiovaskulární problematiku.
Vedoucím lékařem JIP se stává v srpnu 2002 doc. MUDr. M. Solař, Ph.D., oddělení je v roce 2004 přejmenováno na Oddělení akutní kardiologie.
Od 1. ledna 2002 se stal vedoucím lékařem Oddělení intervenční kardiologie doc. MUDr. J. Šťásek, Ph.D., na oddělení je zahájen program primárních angioplastik u infarktu myokardu, oddělení se řadí mezi přední pracoviště v České republice v oblasti nekoronárníchch i koronárních intervencí, pořádá celostátní workshopy, a v roce 2009 spolu s prof. MUDr. J. Vojáčkem DrSc., MUDr. J. Bisem, MUDr. M. Brtkem a s kardiochirurgy doc. MUDr. J. Harrerem CSc a doc. MUDr. J. Vojáčkem, Ph.D. jako jedni z prvních v České republice zahajuje program perkutánních implantací aortální chlopně.
Od března 2004 se stává osmým přednostou I. interní kliniky prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc. FESC, FACC, který dále rozvíjí komplexní diagnostiku a léčbu kardiologických a angiologických onemocnění. Je vedoucím lékařem subkatedry kardiologie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a Kardiocentra Fakultní nemocnice Hradec Králové. Důraz je kladen na pregraduální i postgraduální výuku kardiologie a angiologie a na výzkum v této oblasti. Vydává se spolupracovníky z kliniky rozsáhlou tisícistránkovou celostátní publikaci Klinická kardiologie, Nucleus HK 2009.
V této době rovněž doc. MUDr. J. Šťásek, Ph.D. vydává publikaci Intervence chlopenních a zkratových srdečních vad dospělých, Olga Čermáková Hradec Králové 2006 a doc. MUDr. Jiří Endrys CSc. publikaci Invazivní hemodynamické metody, Nucleus HK 2005.