Základní informace

Odborná charakteristika pracoviště

Klinika urgentní medicíny je komplexním pracovištěm prvního kontaktu dospělého pacienta v jakékoliv závažnosti stavu fungující v nepřetržitém provozu. Na kliniku přicházejí pacienti bez doporučení, jsou odesíláni do FN Hradec Králové z ordinací praktických lékařů či ambulantních specialistů, a/nebo přiváženi Zdravotnickou záchrannou službou.

Fakultní nemocnice Hradec Králové je nemocnicí pavilónového typu, některé klíčové provozy (Dětská klinika, Klinika ORL, Neurologická klinika, Klinika infekčních nemocí, Oční klinika atd.) jsou umístěny v samostatných budovách. Proto i péče o pacienty s vyhraněnou symptomatologií respektuje uspořádání nemocnice a zmíněné kliniky mají vlastní akutní příjmové ambulance.

Personální zajištění

V pracovní době (pracovní dny od 7:00 do 15:30h) je provoz interní části kliniky zajištěn 5 kmenovými lékaři – specialisty v oboru urgentní medicína, vnitřní lékařství, kardiologie, anesteziologie a všeobecné praktické lékařství. Provoz chirurgické části kliniky je v pracovní době zajištěn 2 kmenovými lékaři – specialisty v oboru chirurgie nebo urgentní medicína, dále se na péči o poraněné pacienty podílejí rezidenti Chirurgické kliniky. V mimopracovní době je provoz interní části zajišťován dvěma lékaři výše uvedených specializací a provoz chirurgické části dvěma lékaři Chirurgické kliniky.

V mimopracovní době je zde zajišťována od 16:00 do 22:00h Lékařská pohotovostní služba jedním praktickým lékařem, o víkendech a svátcích od 8:00 do 20:00h dvěma praktickými lékaři.

Pro činnost kliniky je neméně důležitý střední zdravotnický personál. V denní směně se na provozu podílí 8 zdravotních sester či záchranářů a 5 sanitářů, v noční směně pak 6 zdravotních sester či záchranářů a 3 sanitáři.


Provoz Kliniky urgentní medicíny

Provoz na klinice probíhá na třech úsecích, které jsou navzájem propojeny stavebně i funkčně, a jsou lokalizovány okolo centrálního pultu pro personál. První úsek je akutně ambulantní, kde je o pacienty pečováno ve 4 uzavřených vyšetřovnách a ve 4 polouzavřených boxech. Dále navazuje úsek expektační, se 7 monitorovanými lůžky v otevřených boxech a jedním izolačním boxem pro pacienty s nutností oddělené péče z důvodů sociálních, epidemiologických apod.

Péče o pacienty vyžadující intenzivní péči a podporu vitálních funkcí probíhá na úseku emergentním (tzv. crash room), kde je 5 lůžek plně vybaveno monitory, ventilátory, infuzními pumpami atd.   

Pacient do prostor kliniky vstupuje ze strany akutních ambulancí přes registraci a čekárnu. Posádky ZZS pacienty přivážejí do haly sanitek přes samostatný informační úsek nebo cestou střešního heliportu, pokud se jedná o nemocného transportovaného posádkou LZS. Celý prostor kliniky, a to včetně čekárny, haly sanitek, vjezdů a vchodů, je trvale monitorován kamerovým systémem. Data jsou, při respektování legislativy o ochraně dat, přístupny vedení oddělení k vyhodnocování logistické činnosti týmu. Klinika má k dispozici vlastní biochemický analyzátor, na emergentním úseku pak stropní skiagrafický přístroj a ultrazvukový přístroj.

Základní informace

• Dne 4.2. 2008 zahájilo pracoviště pod názvem Oddělení urgentní medicíny činnost jako akutní příjem pro interní a chirurgické pacienty.
• Dne 1.5. 2008 byla přidružena dřívější LSPP – bezprahová ambulance.
• Dne 1.7. 2008 byla zahájena péče o pacienty s příznaky cévní mozkové příhody.
• Dne 1.9. 2008 proběhla restrukturalizace oddělení, administrativně přidruženy akutní interní ambulance.
• V listopadu 2008 Věstníkem č. 6 Ministerstva zdravotnictví restrukturalizována síť Traumacenter ČR, došlo ke skokovému nárůstu ošetřovaných závažných úrazů o 50 %.
• Dne 1.1.2022 došlo k ustanovení pracoviště Klinikou urgentní medicíny FN HK.
• V posledních letech je ročně ošetřováno více jak 47 000 pacientů, vývoj počtu pacientů je vyobrazen v grafu 1. Rozložení pacientů dle převažující symptomatiky je vyobrazeno v grafu 2. Ze všech ošetřených pacientů je průměrně 13 % přijato k hospitalizaci do Fakultní nemocnice, z toho jedna třetina na JIP.
• Velmi důležitým a sledovaným parametrem je doba, kterou pacient stráví na klinice od příchodu do konečného stanovení diagnózy a jeho léčby. Tato doba včetně meziročního porovnání je v grafu 3.
• V současnosti je klinika špičkovým pracovištěm ve svém oboru. Počet pacientů, bezprahovost, zastoupení závažných pacientů a spektrum péče je v ČR unikátní.
• Klinika je plně akreditovaná pro vzdělávání v oboru Urgentní medicína.
• Lékaři kliniky se podílejí na pregraduální výuce studentů LF a postgraduální výuce.
• Klinika je místem praktické výuky pro obor zdravotnický záchranář.

 
Systém péče

• Základním mottem je: „Zdravý lékař jde za nemocným pacientem“, tedy žádný lékař nemá stacionární pozici na daném úseku kliniky, flexibilně se přesouvá k pacientovi.
• Péče o závažné pacienty zajišťují resuscitační týmy – trauma tým a neúrazový rescue tým.
• Systém práce nelékařského personálu v rámci týmů je prioritní v ČR (!), je naprosto nezávislý na činnostech lékařů (ale samozřejmě kooperující).
• Pro zkvalitnění iniciálního odbavení pacientů zde funguje pozice „třídící sestra“, která podle třídící metodiky stanoví závažnost stavu a dobu do kontaktu s lékařem.   
• K třídění pacientů je užívána metodika Emergency Severity Index (ESI), verze 4. Jedná se o nástroj k minimalizaci rizika závažných příhod pacientů, a tedy forenzních následků péče. V ČR bylo pracoviště prvním oddělením v používání tohoto třídícího nástroje.
• V roce 2008 byl pro závažně poraněné a krvácející pacienty zaveden „Masivní transfúzní protokol“.  Aplikace tohoto protokolu je v ČR opět prioritní.
• V roce 2018 se pracoviště stalo součástí projektu RABBIT – podání krevní transfuze jako součásti masivního transfuzního protokolu závažně poraněným a krvácejícím pacientům v přednemocniční péči.
• V červnu 2020 bylo na pracovišti zahájeno podávání plné krve závažně krvácejícím poraněným pacientům v rámci projektu RABBIT2. Následně indikace aplikace plné krve byla rozšířena o závažně krvácející netraumatické pacienty. Jednalo se o první aplikaci plné krve v rámci střední Evropy v 21. století. V projektu RABBIT2 je nadále pokračováno.

Graf 1: Vývoj počtu pacientů od zahájení činnosti Oddělení urgentní medicíny. Relativní pokles počtu pacientů v roce 2020 byl ovlivněn epidemií covid-19.

Graf 2: Poměr pacientů na jednotlivých úsecích kliniky

 
Graf 3: Procento ošetřených pacientů v jednotlivých letech a časových obdobích zůstává setrvalé.