Tkáňová ústředna:
V součastnosti má Tkáňová ústředna tyto součásti:
1. Tkáňové zařízení
Tkáňové zařízení FN HK patří vzhledem ke svému založení v roce 1952 k nejstarším tkáňovým zařízením na světě. Je moderním multifukčním zařízením splňujícím veškeré požadavky dané platnou národní legislativou i směrnicemi Evropského společenství. Jedná se o samostatné oddělení specializované na opatřování, mrazení, kryokonzervaci, skladování a distribuci buněk a tkání lidského původu k použití při klinických transplantacích
u člověka. Zakladatelem byl Prof. MUDr. Rudolf Klen, DrSc., který Tkáňovou ústřednu vedl do r. 1983. Jeho nástupcem se stal MUDr. Pavel Měřička, Ph.D., který působil ve vedení mezi lety 1983 - 2018. V letech 2018 - 2021 byl vedoucím RNDr. Lubomír Štěrba. Současnou vedoucí pracoviště je Mgr. Miroslava Jandová.
Metody zpracování buněk a tkání jsou založeny na aseptickém odběru, aseptickém zpracování v čistých prostorách třídy A s pozadím B a následné konzervaci buď pouhým zmrazením na teplotu -80 °C nebo za pomoci látek zabraňujících poškození buněk kryokonzervací, tzv. kryoprotektiv, na teplotu -170 °C a nižší (teplota kapalného dusíku). Tkáňové zařízení poskytuje pro klinické transplantace jednak štěpy buněčné (např. kostní dřeň, periferní progenitorové buňky, pupečníkovou krev, atd.), jednak štěpy tkáňové (např. kostní, vazivové, chrupavkové a cévní). Uvedené buněčné štěpy se uplatňují především v hematologii a onkologii, tkáňové štěpy slouží při rekonstrukčních výkonech v neurochirurgii, traumatologii, cévní chirurgii, ortopedii a oftalmologii. Buněčné i tkáňové štěpy mohou být použity pro transplantaci autologní, kdy je nemocný sám sobě dárcem nebo pro transplantaci alogenní, kdy je příjemci transplantován štěp od žijícího nebo zemřelého dárce. Uložení kryokonzervovaných buněčných štěpů při teplotách kapalného dusíku umožňuje jejich dlouhodobé skladování po léta až desetiletí. Dále se pracoviště zabývá kryokonzervací reprodukčních buněk pro darování mezi partnery.
Od r. 2009 byla součástí pracoviště Laboratoř buněčné terapie, jejíž činnost navazovala na činnost Laboratoře tkáňových kultur. Tato laboratoř od počátku 90. let produkovala autologní epidermální keratinocyty pro léčbu popálených a od roku 2002 autologní chondrocyty pro léčbu defektů kloubní chrupavky. Jejím úkolem byla výroba léčivých přípravků pro moderní terapii v souladu se zákonem o léčivech.
Od 70. let minulého století byla součástí pracoviště Orgánová banka, která se orientovala na konzervaci ledvin pro klinické transplantace pro Regionální transplantační centrum při FN HK.
2. Laboratoř tkáňových kultur
V Laboratoři tkáňových kultur se provádí stanovení buněk tvořících kolonie (CFU-GM) jako kontrola kvality
u některých produktů buněčné terapie.
3. Mléčná banka
Byla založena v r. 1958, od r. 1995 má samostatné prostory rekonstruované za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Orientuje se na sběr a konzervaci mateřského mléka především pro potřeby Neonatologického centra při Dětské klinice FN HK. Bližší informace viz. záložka Mléčná banka.
V sekci výroční zprávy byla zveřejněna Výroční zpráva tkáňového zařízení FNHK za rok 2022
V sekci výroční zprávy byla zveřejněna Výroční zpráva tkáňového zařízení FNHK za rok 2021
V sekci výroční zprávy byla zveřejněna Výroční zpráva tkáňového zařízení FNHK za rok 2020