Jde o klasické ultrazvukové vyšetření srdce, které umožňuje vyšetření všech srdečních oddílů, chlopní, nebo funkce srdečního svalu. Na ultrazvukovou sondu, která vysílá i přijímá odražený ultrazvukový signál, se aplikuje speciální gel zlepšující kontakt sondy s kůží hrudníku. Pacient při vyšetření leží na lůžku na levém boku nebo na zádech. Sonda se přikládá k hrudníku, nadbřišku event. ke krční jamce. Kromě mírného tlaku na hrudník je vyšetření, které trvá cca 15-30 minut, nebolestivé. Před a po vyšetřením nejsou žádná omezení, vyšetření nemá žádné nežádoucí účinky a provádí se ambulantně. Vyšetření probíhá za sledování EKG, které se získává z elektrod, nalepených na hrudník. Výsledek vyšetření je nemocnému předán před odchodem z oddělení.
V některých případech podáváme během vyšetření do žíly tzv. „kontrastní látku“. Jde o roztok látky cukerného nebo želatinového charakteru s velmi malými bublinami, od kterých se ultrazvuk dobře odráží. To zlepší kvalitu vyšetření např. pro případ, kdy je nutné podrobně hodnotit funkci srdce nebo vyloučit zkratovou vadu. Kontrastní látky nemají žádný negativní účinek na organismus, vyjma možné alergické reakce, vyskytující se ale ve velmi malém procentu.
Bližší informace o transthorakálním ultrazvukovém vyšetření srdce je možné nalézt v informačním letáku (sekce Informační letáky).
U tohoto vyšetření se používá speciální sonda, která se zavádí přes ústa pacienta do jícnu, event. do žaludku. Cílem tohoto zdravotního výkonu je podrobnější ultrazvukové vyšetření srdce, kterého nelze dosáhnout zpovrchu hrudníku. Některé srdeční struktury nelze jinak než tímto vyšetřením zobrazit. Nejčastěji je vyšetření vyžadováno pro detailnější zhodnocení chlopní, včetně chlopní umělých, k vyloučení přítomnosti nitrosrdeční sraženiny nebo zkratové srdeční vady. Naše oddělení je také vybaveno ultrazvukem umožňujícím trojrozměrné ultrazvukové vyšetření (3D).
Před vyšetřením je nutnéminimálně 4-6 hodinové lačnění (nepít ani nejíst). Do žíly na předloktí je zavedena malá žilní kanyla, kterou Vám budou podle potřeby podány léky na zklidnění pro lepší snášení vyšetření (sedace), kontrastní látka apod. Před samotným zavedením sondy je do úst sprejem aplikován roztok se znecitlivující látkou. Poté se sonda s malým množstvím gelu zavede pomalu do jícnu. O průběhu vyšetření je pacient předem podrobně informován. Kvyšetření je vyžadováno sepsání informovaného souhlasu. Během celého vyšetření je lékař s pacientem v kontaktu a je sledováno EKG, které se získává zelektrod, nalepených na hrudní a krevní tlak. Vyšetření trvá obvykle 20-30 minut podle složitosti nálezu. Výsledek vyšetření je nemocnému předán před odchodem z oddělení.
Cca 1 hodinu po vyšetření je zakázáno jíst a pít - po tuto dobu je riziko vdechnutí potravy či tekutin vzhledem k trvajícím účinkům znecitlivění kořene jazyka a hltanu. V případě, že je během vyšetření podána sedace, je pacient minimálně po dobu 1/2 hodiny sledován na stacionáři a teprve poté propuštěn domů v doprovodu. Proto je nutné si doprovod s sebou k vyšetření přivést nebo ho mít zajištěn. Kromě jiných omezení je po podání sedace po dobu 24 hod. Zakázáno řídit motorová vozidla!
Komplikace vyšetření jsou vzácné, patří mezi ně podráždění nebo poranění sliznice hltanu, jícnu nebo žaludku, v praxi obvykle jen tehdy, pokud pacient trpí onemocněním některého ztěchto orgánů. Při nedodržení lačnění může dojít k vdechnutí obsahu žaludku, pokud se objeví během vyšetření zvracení. Na použité léky se může objevit alergická reakce
Bližší informace o jícnovém ultrazvukovém vyšetření srdce je možné nalézt vinformačním letáku (sekce Informační letáky).
Při zátěži se zvyšuje nárok srdečního svalu na kyslík. Pokud jsou srdeční cévy volně průchodné, dokáží zvýšený průtok krve, který umožňuje dostatečnou dodávku kyslíku, zajistit. V případě zúžení tepny se nedostatek kyslíku v dané části srdečního svalu při zátěži projeví poruchou jeho hybnosti, viditelné při ultrazvukovém vyšetření.
K dynamické zátěži (která se nejvíce blíží zatížení vběžném životě) používáme na našem pracovišti speciálně upravené zátěžové zařízení – zátěžové echokardiografické lůžko, které umožňuje současné šlapání na ergometru a ultrazvukové vyšetření. Při vyšetření je postupně zvyšována zátěž podobně jako u bicyklové ergometrie. Kromě průkazu poruchy prokrvení srdečního svalu může u některých nemocných se srdeční vadou a poruchou stažlivosti srdečního svalu napomoci rozpoznat tíži vady, což může být jinak obtížné. Zátěž srdce může prováděna i léky, které jsou podávány infúzí do žíly. Nečastěji je používán dobutamin, který, podobně jako je tomu při dynamické zátěži, zvyšuje nárok na spotřebu kyslíku srdečním svalem.
Během vyšetření je kontinuálně sledováno EKG a vpravidelných intervalech krevní tlak. Po dosažení cílové srdeční akce, někdy s nutností podání atropinu, je zátěž ukončena, ale ultrazvukové sledování pokračuje do poklesu tepové frekvence kvýchozí hodnotě, což trvá většinou několik málo minut. Pro zlepšení kvality ultrazvukového obrazu může být použito malé množství speciální nejodové kontrastní látky.Po ukončení vyšetření je ještě po dobu cca 20-30 minut sledován na stacionáři klinický stav pacienta a měřen krevní tlak. Celkový pobyt v nemocnici se pohybuje okolo 90 minut., z toho vlastní test trvá cca 20-30 minut. Výsledek testu je zaslán lékaři, který si jej vyžádal.
Nezbytnou podmínkou k provedení testu je vysazení léků, které snižují tepovou frekvenci. Přesné instrukce ohledně vysazení léků spolu s dalšími informacemi ohledně přípravy k vyšetření obdrží pacient sčasovým předstihem před vyšetřením poštou.
Závažné nežádoucí účinky (srdeční arytmie, infarkt) jsou vzácné, při podávání dobutaminu se může objevit přechodný pokles krevního tlaku nebo pocit brnění končetin, rychle odeznívající po ukončení podávání infúze.
Bližší informace o zátěžovém ultrazvukovém vyšetření srdce je možné nalézt v informačním letáku (sekce Informační letáky).
Informace pro lékaře
Nemocní s bolestmi na hrudi připomínajícími angínu pektoris tvoří značnou část pacientů v kardiologických ambulancích. Ti, kteří mají vysoké riziko ICHS (např. muži ve středním věku s nakupením rizikových faktorů, s typickými bolestmi na hrudi vázanými na námahu, ustupujícími po podání nitrátů atd.), jsou odesíláni ke koronarografickému vyšetření.
U pacientů, kteří mají riziko ICHS střední (např. ne zcela typické obtíže, ženy, bez rizikových faktorů, mladší nemocní – jedná se o většinovou skupinu pacientů), je obvykle indikováno zátěžové vyšetření k průkazu ischemie. Poslední doporučení odborných společností preferují při vyšetřování pacientů s bolestmi na hrudi zobrazovací zátěžové metody. Oproti bicyklové ergometrii nabízejí zátěžové zobrazovací metody vyšší senzitivitu a specificitu (cca 80%) a umožňují určit lokalizaci, rozsah a tíži ischemie, tj. rizikovou stratifikaci, která hraje důležitou roli v rozhodování o dalším léčebném a vyšetřovacím postupu (invazivní x konzervativní postup).
Vhodnou skupinou k zátěžové echokardiografii jsou např. pacienti s bolestmi na hrudi ve středním riziku ICHS, pacienti s inkonkluzivním výsledkem ergometrického vyšetření nebo po revaskularizaci s nespecifickými bolestmi na hrudi. Invazivní kardilologové využijí zátěžovou echokardiografii k zjištění hemodynamické významnosti stenózy koronárních tepen nebo viability myokardu. Rutině používáme při horší vyšetřitelnosti (nadváha, CHOPN) kontrastní vyšetření pomocí echo kontrastní látky, která umožňuje provedení testu až v 95% indikovaných případů.
Žádanku na zátěžové echokardiografické vyšetření naleznete níže. Po jejím obdržení je pacientovi zaslán zvací dopis s termínem vyšetření a informační leták, který vyšetření a přípravu na něj podrobně vysvětluje.
zadankanavysetrenizatezovaechokardiografie112021.pdf | 147 kB |
Toto vyšetření se využívá hlavně k záchytu různých druhů arytmií. Na našem pracovišti je možné vyšetření na 24 - 96 hodin. Pro indikované případy je k dispozici i přístroj zaznamenávající EKG křivku po dobu 7 dnů. Pacient má po dobu sledování na hrudníku připevněno několik elektrod, které trvale snímají ekg a zaznamenávají ho do registračního zařízení, které pacient po dobu monitorování nosí při sobě. Pacient během sledování může vykonávat všechny běžné činnosti, které zapisuje do deníku, který dostane při přebírání přístroje. Velmi důležité je zaznamenat také všechny obtíže i s časovým údajem. Po ukončení monitorování je EKG záznam vyhodnocen a výsledek zaslán lékaři, který o vyšetření požádal.
Vyšetření nemá nežádoucí účinky, vzácně se může objevit alergická reakce na nalepovací elektrody.
Bližší informace o holterovském vyšetření EKG je možné nalézt vinformačním letáku (sekce Informační letáky).
Jednorázové měření krevního tlaku může být významně zkresleno různými faktory, které krevní tlak ovlivňují. Nejčastěji se jedná o tzv. „syndrom bílého pláště“. Proto se stále častěji přistupuje k hodnocení krevního tlaku po dobu 24 hodin vdomácím prostředí při běžných denních aktivitách.
Vyšetření není pro pacienta nijak zatěžující, nemá nežádoucí účinky. Na paži je připevněna tlaková manžeta připojená k registračnímu zařízení, které měří krevní tlak nafukováním manžety, přes den obvykle v 30ti a přes noc v 60ti minutových intervalech, a výsledné hodnoty zaznamenává. Vhodné je volnější oblečení, pod které budete moci záznamník schovat. Důležité je zapisovat Vaše denní aktivity a even. obtíže do záznamíku, který Vám sestra vydá. Po dobu monitorace není nutné měnit Váš denní režim. Je třeba se jen vyvarovat aktivitám, které by mohly přístroj poškodit. S přístrojem není možné se sprchovat. Po navrácení přístroje následující den je záznam vyhodnocen a výsledek zaslán lékaři, který si vyšetření vyžádal.
Bližší informace o ambulantním monitorování krevního tlaku je možné nalézt vinformačním letáku (sekce Informační letáky).
Toto vyšetření se provádí u pacientů s náhlou krátkodobou poruchou vědomí. Příčina poruchy vědomí může být různá. Jednou z nejčastějších je nervově zprostředkovaná (vasovagální), kdy dochází vpoloze ve stoje v poklesu krevního tlaku nebo tepové frekvence.
Vyšetření probíhá na speciálním sklápěcím stole za kontinuálního měření tlaku a pulzu. Vyšetřující lékař provede ještě tzv. masáž karotid, kdy pacientovi zatlačí na každou krkavici zvlášť. Poté se stůl s pacientem postaví do svislé polohy na dobu 20 minut. Při obou manévrech je sledována reakce krevního tlaku a pulzu. Pokud je test do této fáze negativní, pokračuje podáním léku (katecholaminu), který zvýší srdeční činnost a zrychlí tep. Tato část vyšetření trvá dalších 20 minut. V pozitivním případě je test kdykoliv v jeho průběhu ukončen. Pacientům je po vyšetření vydána zpráva včetně doporučení s event. další kontrolou v poradně pro synkopy, pokud je nutná. Pacient po vyšetření odchází domů.
Rizika vyšetření jsou minimální. Velmi zřídka může dojít ke srdeční zástavě, která odezní po uložení pacienta do vodorovné polohy.
Bližší informace o testu na nakloněné rovině je možné nalézt v informačním letáku (sekce Informační letáky).
Měření kotníkových tlaků je velmi důležitou a přitom jednoduchou metodou vyšetření v angiologii, zejména pak v diagnostice ischemické choroby dolních končetin, což je onemocnění tepen na podkladě aterosklerózy, při které dochází ke zužování končetinových tepen.
Vyšetření spočívá ve změření systolického tlaku na horní a dolní končetině pomocí tlakové manžety a následně v jejich porovnání. Namísto fonendoskopu zde však používáme přístroj nazývaný tužkový doppler.
Na zdravé dolní končetině by měl být zjištěný tlak velmi podobný jako na horní končetině. Nižší tlak svědčí pro zhoršený průtok krve dolní končetinou, tj. nepřímo pro zůžení jejích tepen.
K vyšetření není nutná žádná speciální příprava a nemá nežádoucí účinky.
Ultrazvukové vyšetření cév je neinvazivní metodou, která umožňuje s vysokou přesností zjistit hlubokou žilní trombózu dolních končetin nebo podklíčkových žil a funkci žil při onemocnění varixy, například před chirurgickým řešením. Kromě vyšetření žilního systému je nepostradatelnou metodou při vyšetřování tepenného systému končetin k zjištění jejich průchodnosti při postižení aterosklerotickým procesem, tzv. ischemické chorobě dolních končetin. Umožňuje také vyšetření tepen na krku u pacientů po mozkové příhodě nebo vyšetření břišních tepen včetně aorty při její výduti a dále tepen a žil pánve.
Na ultrazvukovou sondu, která vysílá i přijímá odražený ultrazvukový signál, se aplikuje speciální gel zlepšující kontakt sondy s kůží. Pacient při vyšetření leží na lůžku na zádech nebo na břiše, podle toho, jaké cévy jsou vyšetřovány. Kromě mírného tlaku je vyšetření, které trvá cca 15 minut, nebolestivé. Před a po vyšetřením nejsou žádná omezení, vyšetření nemá žádné nežádoucí účinky a provádí se ambulantně. Výsledek vyšetření je nemocnému předán před odchodem z oddělení.